Zdravím Vás. S potěšením čtu, když mi někdo jako teď vy napíše, že změnil názor díky tomuto webu. To byl taky jeho cíl :-). Je teda škoda, že jste již na stroji začal dělat "postaru" - přípravou pro renovaci. Nevím, jak daleko jste v obrušování, zda by nebylo již lepší dodělat to původním záměrem. Pokud ne, pak vás čekají úkony, které jsou z celého restaurování asi nejnáročnější a potřebují vedle dobrého barvocitu též cit na vnímání detailů a zákonitostí, pokud má výsledek vypadat skvěle. Musíte totiž nový lak dostat do stavu stejného s původním lakem na původních dílech a na to není žádná univerzální rada. Musíte na starých dílech identifikovat stupně barevnosti vyšisovaných a nevyšisovaných míst, stupeň mechanického poškození. Vše pak promítnout do nově lakovaných částí (pozor aby byla poškození laku tam, kde je poškozen plech, nebo kde to má logiku - kde se něco šoupe, lítaj kamínky...). Musíte se to prostě naučit. Jaký použít nový lak, to vám poradí někdo, kdo se novými laky zabývá, nebo kdo s nimi již dělal. Tohle je prostě "vysoká škola" restaurování a chce to zkušenosti. Je to náročnější práce než renovace. Co se týká testační komise, pokud bude viditelný rozdíl mezi starým a novým, někde se jim to nemusí líbit. Pokud vím, tak platí pravidlo, že musí být buď z gruntu celá renovace, nebo původní stav. U původního stavu jsou komisaři na dílech bez souvislosti s bezpečností a funkčností povinni tolerovat i horší stav (např. jako je zde v článku o testaci ČZ). Nemají rádi kombinace, kdy je půl renovovaný a půl ne (i když je půl renovace z historického hlediska furt lepší než celorenovace :-). Ideální by bylo oslovit přímo testační komisaře a zeptat se jich jak by se stavěli k tomu a tomu. Jsou to normální členové klubů. Každý na to má jiný názor neb někdo dělá předválky, někdo socialismus. Naštěstí jich je v každé komisi více, tak lze dojít vždy k nějakému kompromisu. A z vlastní zkušenosti vím, že co nepustí jedna, pustí druhá (bavíme se o ksichtu, ne mechanice). Ať se vám dílo povede.

Ještě něco. Foťte, Foťte, foťte. Všechna stádia, postupy..... Ty fotky musí zůstat k tomu stroji

Mnohokrát díky!
Bude to boj. V současnosti se snažím to všechno zachovat a dát dohromady, snažím se najít nějakou ideální barvu, snad jsou i nějaké zmatňovače, nebo co, zkrátka abych tu barvu dostal do původní podoby. Nevím si třeba rady s bílou, která je vlastně zažloutlá po těch letech, a nevím, co s tím..
Ale prosím Vás o jednu poslední radu, se kterou si vážně vůbec nedokážu poradit: mám kus modrého plechu, zadní blatník, jsou zde rezavé mapy, již po pasivaci. Rez zabírá tak 30 % plechu. Mám se snažit ji zalakovat /se vší citlivostí/ nebo zakonzervovat tak, jak je? Nepochopil jsem dobře, do jaké míry jsou retuše správné a kdy je lepší nechat zpasivovanou rez přiznaně. Přeci jen: na černé motorce to vypadá líp než na modré.

Thank you very much for the invitation :). Best wishes.
PS: How are you? I am from France :)

Dobrý den,
pořídil jsem moto v docela zachovalém stavu a nechtěl bych ho renovovat, ale zachovat s pomocí restaurování tak, jak je. Motocykl je černé barvy a chtěl bych postupovat podle Vašeho návodu a doporučení. Chtěl bych Vás požádat, jestli byste mohl věnovat čas odpovědím na mé otázky. Váš článek jsem četl horem dolem, ale chtěl bych se v něčem ještě ujistit:
- Odrezovač lépe reaguje s korozí než s dobře očištěným plechem? Jak se ale vyhnout tomu, že bude povrch na dotyk drsný (pokud nechám částečnou korozi k zreagování)?
- Nestejný odstín po nanesení odrezovače na kov s korozí a bez ní. Jak lze docílit stejného odstínu?
- Jaký přesně vliv má to, že předmět i odrezovač mají být ohřáté? Jde o správné zčernání?
- Ohříváte odrezovač v mikrovlnce? Zkoušel jsem a jde to.
- Zpasivovaný povrch (prášek) otíráte vlhkým hadrem?
- Chci nechat zčernalý povrch po pasivaci a nelakovat. Jaká je nejlepší další vrstva pro uzavření povrchu? Je to Paraloid? Tento povrch je po natření matný nebo lesklý? Míchá se s toluenem, xylenem nebo acetonem. Nenarušují tato ředidla barvu? Máte zkušenost, který z nich je nejvhodnější?
- Po Paraloidu ještě konzervujete olejem?

Předchozí majitel mého motocyklu údajně zrezlé části natřel odrezovačem s taninem, ale povrch má spíše odstín do hnědozlata, hladký a do leskla. Je to tím, že použil náhražku a ne výrobek od Worko? Nebo je to tím, že urychlil postup, nenechal několik dní vyzrát a zakonzervoval brzy? Jde takovýto povrch znovu ošetřit odrezovačem Worko? Narušit vrstvu a znovu natřít odrezovačem s taninem?
- Chelaton lze použít i jako přípravu před tanátováním, nebo spíše jen na pokovené části (s chromem, niklem)?

Na světlometu motocyklu Motobécane na Vašich stránkách je pouze odrezovač s taninem a Paraloid? Nebo jste použil i lihové mořidlo? Máte krásně celistvou černou barvu. Můj cíl je mít zkorodovaná místa černá a ne do hněda. např. ráfky kol, tam se barva skoro nezachovala.
Stejně mi přijde zajímavé, jak jste dosáhl přirozeně matně vypadajícího vzhledu černého odstínu na tlumiči výfuku ve srovnání s lakem na vlastní motorce.

Děkuji, Martin.

Hezký den. Zamezit drsnějšímu (matnému) povrchu pasivované konzervované rzi oproti původní (lesklé) lakové vrstvě pochopitelně nejde. Je záhodno hrubší vrstvy rzi obrousit, ale ne úplně na bílý plech (malá probroušená místečka pochopitelně nevadí - nelze se tomu vyhnout). Tím dosáhneme hladšího povrchu a tenká vrstvička koroze se s T odrezovačem lépe barví do černa. Toto barvení není funkcí odrezovače, je to jen doprovodný efekt a nelze zajistit stoprocentní zčernání všech ploch. Myslím, že černání je tady mnohokrát probíráno. Dva naprosto stejně rezavé plechy se chovají každý jinak. Myslím, že v tom hraje roli právě síla korozních vrstev a třeba jejich prostoupení mastnotou.... Doporučuji tedy docílit co nejtenčí vrstvičky koroze. Na místech, kde máte korozi do hněda bych jí opravdu zkusil brousit a znovu přetřít T odrezovačem, zda se barva změní. Pokud ne, buď se s barvou smíříte (mně to osobně nevadilo, naopak na konzervovaném původním stavu mi to přišlo autentičtější) a nebo použít lihového černého mořidla.
Jinak odrezovač od Worka je jen příklad odrezovače s taninem. Nedá se vůbec říci, že ten, který použil bývalý majitel je nějaká náhražka. Výrobců je mnoho, nejlepší na černání (opět připomínám, že to není funkce odrezovače) je ten starý socialistický T odrezovač. Všechny novější a vylepšené už nečernají jako ten socialistický. Špatně nebo vůbec černají ty kyselé, i když jsou deklarované jako s taninem. Černání probíhá ještě za mokra, nemá na něj vliv den, dva, tři, jak dlouho necháte suché reagovat.
Prášek po zaschnutí odrezovače s taninem jsem otíral suchým hadrem nebo kartáčoval, kyselý s fosforečnou jsem otíral vlhkým hadrem.
Odrezovač i kov můžete ohřívat, ale nemusíte. Při teplém rychleji zaběhne do pórů a reakce je rychlejší, ale zas rychleji zasychá. Nejpotřebnější reakce probíhá 1 - 2 dny, je tedy úplně jedno, jestli byl předmět prvních 10 minut teplý.
Použití chelatonu před tanátováním je naprosto zbytečné. Ten se používá na vyžrání rzi na čiský kov (stejně jako mnoho jiných přípravků, které vám doporučí zkušený praktik - ocet, kyselina citrónová, fosforečná - opět -nemusíte kupovat chelaton, máte-li jiný vhodný prostředek.

Píšete, že povrch chcete nechat nelakovaný. Nátěr Paraloidem je lakování. Je to stejné, jak použití zaponového laku. Paraloid je restaurátorský přípravek s vlastnostmi, které na veteránu nejsou až tak důležité - např. že časem nežloutne. Na černém povrchu při té tenké vrstvičce ani za 20 let nepoznáte, že lak mízně zežloutl. Povrch lakovaný Paraloidem je na pohled stejný, jako lakovaný zaponovým nitrolakem. Záleží na ředění. To si musíte vyzkoušet jak ředit, abyste dosáhl požadovaného lesku. Je jedno, jaké rozpouštědlo použijete - odpaří se. Použijte které z jmenovaných máte, které vám méně smrdí, nebo které je nejdostupnější v maloobchodě. Ve finále vyšší lesk znamená vyšší ochrana. Pochopitelně ochranu vrstvičkou Paraloidu, zaponového laku, nebo i původního laku můžete zvýšit pravidelným maštěním konzervačním olejem.
Doporučuji z mnou popisovaných postupů nedělat žádnou vědu. To, že jsem to já dělal Paraloidem s xylenem a ne zaponovým lakem, nebo že jsem použil Chelaton místo fosforečky je dáno tím, že s uvedenými prostředky dělám ve své restaurátorské praxi a mám je k dispozici, zatímco jiné ne. Ať se vám daří

Odrezovače reagují jen se rzí, nikoli s čistým kovem. Pravdou je, že i na čistém kovu vrstvička zaschlého odrezovače po omezený čas dokáže bránit vzniku korozi. Myslím, že se to používá ve skladech hutních výrobků - stříkají se různými inhibitory koroze.

Dobrý den, mnohokrát děkuji za odpovědi.

Dobrý den, mockrát děkuji za informace na Vašich stránkách. Mám doma ČZ 125b, kterou jsem se rozhodl restaurovat podle návodu na stránkách a rád bych se zeptal, jak prosím díly čistíte před samotným odstranění rzi a pasivací. Poradíte mi prosím nějakou osvědčenou metodu, kterou bych nepoškodil lak? Všichni víme jak ten 70-ti letý prach se vším možným drží...:)
Mockrát děkuji

Zdravím. Osobně používám osvědčený čistič motorů od Coyote. Myslím,že stejnou službu udělá jakýkoli jiný. Často jsem užíval i obyčejný prášek na praní, který na vlhkém kartáči před rozpuštěním působí i jako abrazivo. To je čištění a odmašťování formou zmýdelňování tuků zásadami, smývanými horkou vodou a je většinou šetrné k lakům. Motory, výfuky, převodovky jsem čistil v lavoru benzínem,, někdy xylenem, do čista pak opět čističem motorů. To je rozpouštědlová metoda. Tam už musíte možnosti jejího používání na konkrétní barvě na konkrétním kusu otestovat (doporučuji otestovat radši i zásady a saponáty). Jinak vás upřesním - rez musíte nechat, abyste jí mohl pasivovat. U lakovaných dílů hrubší rez mechanicky odstraňte, ale ne na čistý kov.